Tip píše o Třináctce

            Skautské hnutí tu v dřívějších dobách nikdy nebylo. Když přišel rok 1968, rozhodli jsme se, že je založíme. Byli jsme čtyři. Dva manželé lékaři a dva manželé učitelé. Já a moje žena jsme vyrostli v pražské Třináctce.
            K její historii několik slov. V r. 1936 se domluvili chlapci z Foglarovy Dvojky, že se osamostatní. Protože jich bylo 13, nazvali se Třináctkou a rozhodli se pro vodní skauting. Jejich pomocníkem a patronem byl Jaroslav Novák - Braťka, vedoucí vodní Pětky. Učil je jezdit, půjčoval jim lodě. Za dobu 3 let se rozrostla malá smečka na stočlenné středisko s vlčaty, vodáky i "pěšáky". Klubovnu měli na Libeňském ostrově.
            Když byl v r. 1940 skauting zlikvidován, Třináctka se nerozešla. Její členové využili všech možností k tomu, aby se mohli scházet, jezdili i na vodu. Útočiště nacházeli v Klubu českých turistů, v klubech Mladého hlasatele, využívali objektů v soukromém vlastnictví. Když začalo Pražské povstání, řada z nich se ho účastnila. Při přestřelkce padl jeden z nich, Hugo Sedláček-Minda. Deska s jeho jménem je na rohu ulice Na Příkopě a Panské. Byl po něm nazván závod Přes tři jezy, který jsme pořádali v poválečných létech. Tehdy začínal těsně nad Jiráskovým mostem a končil u naší klubovny v Libni. Jednou jsme ho nestihli uspořádat, HKVS nám za to strašně vynadal, další rok ho naše pramice vyhrála, byli jsme pochváleni.
            Poválečná Třináctka byla velkým přístavem s řadou oddílů dívčích i chlapeckých, vodáckých i suchozemských.Vydávala vlastní časopis založený již před válkou, jemnoval se Smolnička. (Název je narážkou na to, že číslo 13 údajně přináší smůlu).
V r. 1946 k 10. výročí vzniku byla vydána publikace "Třináctka vzpomíná" (při psaní těchto řádek ji mám před sebou a dívám se na fotografii svého staršího bratra Jurky, který patřil k těm 13 z roku 1936 a jehož příklad mě do Třináctky přivedl).
            Poslední tábor a vodu se podařilo udělat ještě v roce 1950. Pak znovu přišla likvidace, tentokrát komunistická. Další osud Třináctky v Praze by měl již popsat někdo jiný. My jsme se dostali se svým povoláním na venkov a zde nás zastihlo pražské jaro 1968. Zcela pochopitelně jsme při zakládání Junáka v Opařanech navázali na tradici pražské Třináctky. Přijali jsme číslo 13 jako symbol a přenesli do nově vytvořených oddílů a celého 13. přístavu vodních skautů v Opařanech pokřik, hry, písně, zvyky a tradice, s nimiž jsme vyrůstali. V roce 1968 jsme jako jediní na táborském okrese dokázali zorganizovat tábor na Šumavě, po nás jej převzali pro kurs rádců táborských oddílů. V r. 1969 jsme již měli lodě a jeli Nežárku z Jindřichova Hradce, v r. 1970 jsme po táboření na Šumavě jeli Vltavu z Vyššího Brodu. Obnovili jsme i třináctkářskou tradici "hor" t.j. zimních táborů, které jsme pořádali na Šumavě v nejrůznějších objektech.
            Třetí likvidace přišla na podzim 1970. Skauting však není likvidovatelný. Po skoro dvouletém časovém odstupu se nám podařilo obnovit vodácký oddíl. Byl v něm v podstatě realizován skautský program, i když jsme byli formálně přičleněni k pionýrské skupině zdejší školy. V malé obci však o nás všichni věděli všechno. Děti nám zůstaly věrné, rodiče cítili, že naše práce pro děti má význam a podporovali nás.
            Bylo pak přirozené a snadné obnovit na Tři krále v roce 1990 Třináctku jakou skautskou. Skutečnost, že my starší jsme zůstali u dětí a že jsme k této práci získali i jiné, nám umožnila rychle a pohotově obnovit 13. přístav vodních skautů v Opařanech. Naše obec je malá, do místní školy chodí něco přes 200 dětí. V Opařanech máme vodácké oddíly vlčat, světlušek, skautů a skautek a oldskautů. Rozrostli jsme se i do okolních obcí a tak koedukované pěší oddíly máme v Jistebnici (26 dětí), Nadějkově, Sepekově a k nim přilehlých obcích (67 dětí). Dětí a mládeže pracuje celkem 180, dospělých (nad 18 let) je nás 37, z toho 5 manželských dvojic. Postupně se nám podařilo získat pramice a kanoe různých typů. U řetězového mostu na Lužnici (kdysi stával na Podolsku) máme loděnici. Z majetku bývalého SSM nám byla bezplatně pronajata klubovna, postupně jsme mohli převzít inventář zaniklé pionýrské skupiny.
            K Lužnici máme cca 5 km, v dosahu loděnice je "cvičná peřej" a dva jezy se šlajsnami. V květnu slavnostně řeku odemykáme a až do tábora probíhá 3x týdně výcvik na vodě. Vodácká sezóna končí slavnostním zamykáním řeky 28. října.
            Za dobu trvání Třináctky (tradice názvu, stejně jako pokřik "Hip hurá, hip hurá, zařveme si z plných sil, s Třináctkou zvítězit, to je náš cíl" nebyla nikdy přerušena) do roku 1999 jsme měli 32 letních a 21 zimních táborů.
            Pro letní tábory nemáme stálé tábořiště, pouze oblíbená místa. Vějíř jihočeských řek nám nabízí minimálně 5 variant. Na systému Lužnice - Nežárka jsou možnosti 3 (Nežárka, Stará řeka, Nové řeky), pak je tu Vltava z Lenory nebo z Vyššího Brodu a Otava ze Sušice. Oblíbená tábořiště jsou Metel na Nežárce, na Vltavě to byl Purkarec (až do zatopení přehradou Hněvkovice), nyní louky pod Českým Krumlovem a pod Hlubokou. Na Otavě jsou to louky u Hydčic a Čepic.
            Tábory pořádáme v rámci celého přístavu. Program je diferencován, ale hospodářské zázemí je společné pro všechny. Vlčata a světlušky zůstávají na stálém táboře, je pro ně organizován jednodenní "propagační" sjezd. Na Metelu je to např. jízda z Jemčiny. Skauti a skautky jsou v průběhu tábora týden na vodě. Pomáhají při stavbě tábora i při jeho likvidaci. Bydlí v podlážkových stanech, jak se na vodáky sluší, vlčata a světlušky mají stany podsadové.
            Zimní tábory pořádáme v posledních letech v průběhu vánočních prázdnin. Jsou týdenní a nejčastěji býváme ubytováni ve škole ve Strážném u Vimperka.
Dlouholetá činnost se odráží ve skladbě našich dětí. Skoro polovina je z druhé generace, jezdili s námi už jejich rodiče. My starší máme v oddílech vnoučata. Vysoké je zastoupení sourozenců. V naší obci se skoro všichni známe, děti většinou chodí do jedné školy. Při návštěvním dnu na táboře se s velkou částí rodičů oslovujeme skautskými přezdívkami. Skautké hnutí má v Opařanech dobrou tradici. Odkaz staré Třináctky se nám podařilo předat.

Josef Kříž - Tip